Dnešek bude krátký, hodně jsme toho dneska najezdili, dostali jsme se nakonec jižněji, než bylo původně v plánu, konkrétně až k jezeru Lochness, který si ale necháme až na zítřek. Cestou jsme se zastavili na oběd a hlavně kávu v městečku Tain. Zastavili jsme se v restauraci Sunflower a musíme říct, byly úplně všude, na slánce, na všech obrazech, na stropě, fakt všude. Na to, že jsou to mé velice oblíbené květiny jsem i já uznala, že tohle už je fakt moc. Objednala jsem si lasagne, pobavilo mě, že přinesli malou mističku lasagní, za to ale k tomu bylo spousty zeleniny, coleslaw a hlavně velká hromada hranolek! Péťa si dal burger a tu zeleninu měl místo v burgeru na talíři, ale cpát dovnitř si jí nechtěl. Taky to bylo v Tainu poprvé, co nám přes den pršelo, takže nám to smylo nápis na autě, naštěstí ale nezapršelo hodně, takže jsme ho obnovili a jeli dál.
Dojeli jsme zpět do Inverness, kde nás čekalo překvapení. Čekali jsme na kruhovém objezdu, kde ten exit, kudy jsme potřebovali, byl zavřen blikající závorou jako když bliká vlak, ale chyběl tam most – byl odsunut, aby mohly projet lodě!!!
V kempu jsme postavili stan a učinili rozhodnutí, že je čas vyprat prádlo. Domluvili jsme se, že ačkoliv je tam k dispozici pračka, vypere to Kačka (protože nemáme prací prostředek). Rozhodli jsme se, že vzhledem k nepěknému počasí využijeme službu sušičky. Takže jak blbec jsem dvacet minut v ruce prala, důkladně jsme to vyždímali, strčili do sušičky, zaplatili a po 20 minutách jsme měli krásně mokré prádlo. Nevzdali jsme to, pustili do sušičky někoho dalšího, počkali si s tím, že napodruhé už to vyjde a prádlo bude suché. Nevyšlo to. Takže jsme všude roztahali provázky, pověsili to a po dvaceti minutách z důvodu deště prádlo sundavali. Naštěstí mám úžasného muže, který si se vším poradí, takže máme auto plné šňůr, na kterých visí vyprané prádlo.
Pak už nám byla zima, takže jsme zalezli do stanu a doufáme, že ráno bude to prádlo aspoň trochu suché.
3 reakce na 8. den – Prací den