9. den – Nejhorší pizza ever

Dnešní článek bude extra super krátký. Petřík celý den pracoval, já si četla. Tak zítra zas! 🙂

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ne, nebudu tak krutá, aspoň dvě storky přidám: 🙂

Nejvtipnější část dne nastala u večeře, kdy jsem si neohroženě objednala pizzu Havaj. Říkám si – nudlí a rýže bylo dost, zkusím změnu. Ani nevíte, jak jsem Peťovi ty nudle záviděla! 🙂 Po dlouhém čekání jsem pána netrpělivě vyhlížela (Kde sakra je?), pak už se konečně začal blížit (Tyjo, ten talíř má klasickou velikost, není to ten na pizzu.) a pak jsem měla co dělat, abych se nerozesmála přímo před ním ( 😀 😀 😀 ). Když si u nás objednáte malou pizzu, pořád bude větší než to, co přinesl. Možná proto, že je pod ní krásně nadýchané těsto! To, co jsem dostala já, byla tvrdá placka, která připomínala kulatej knackebrot. 😀 Na tom čerstvý ananas (Jak Petřík řekl: je to jediná pizza Havaj na světě, kde dostaneš prefabrikované těsto, zato ananas čerstvě utržený.), to celé zasypané roztaveným sýrem. Lidi, nic tak hnusnýho jsem nejedla ani nepamatuju. 😀 Snědla jsem polovinu a víc to prostě nešlo. A tak tu druhou snědl Petřík. Asi mu ty nudle byly málo. 🙂

Po návratu do ubytování jsem Petra poprosila, ať mi něco podá z mého batohu. Žertoval, že tam bude ta ještěrka. A byla. 🙂 Pěkně se vyděsil, s ní to ale nehlo. Nakonec ji zahnal do koupelny (spíš ji papírem ovíval, až jí z toho byla zima a utekla do tepla), prý se ale bude bát (Petr, ne ještěrka) jít tam v noci. 🙂