Jelikož jsme včera do jedné do rána dávali dohromady články, podařilo se nám dneska zaspat, vzbudili jsme se ve čtvrt na jedenáct. Naštěstí je personál hotelu hodný a snídani nám udělal i takhle pozdě. Během čekání (oba na smaženou rýží s vajíčkem) přišli i jiní hosté s dětmi, že jdou snídat, takže je to asi normální takhle pozdě 🙂
Petřík dneska potřeboval pracovat, tak jsem se rozhodla jít si konečně zaplavat, ale když jsem se o svém plánu zmínila, oblékl se i Petr do plavek a šli jsme oba. Protože jsme se chtěli aspoň párkrát vyfotit, vzali jsme s sebou telefon, takže jsme vždycky jeden museli zůstat na břehu. Příště vyrazíme už bez veškerých voděneodolných věcí. Voda byla parádní! Teplá jak kafe a slaná – pokaždý na to zapomenu! 😀 I když několik dní tady nadšeně říkám, jak je krásný dýchat slaný vzduch… 🙂 Pláž je písčitá, občas s řasami, ale nic přehnaného.
Místo oběda jsme si oba dali dva fresh džusy, Petřík se pustil do práce a já do čtení knížky. Takhle jsme strávili téměř celý den. 🙂 Během chvilek, kdy Péťa kompiloval, jsme našli ubytování na příští týden až do pátku. Původně jsme se chtěli již zítra přesunout na vedlejší ostrov Lembongan, ale nakonec jsme se rozhodli ještě dva dny zůstat v Sanuru. Večer jsme se šli projít po okolí, najedli se v restauraci, kterou nám doporučil Trip Advisor (bylo to dobrý, ale oba nás zaskočilo, že zeleninová příloha byla přelitá hutnou arašídovou omáčkou, naštěstí ale žádný problém nebyl, i když jsem to celý snědla 🙂 ). Pak jsme se přesunuli na předzahrádku, kde trávíme celé dny, dali si opět fresh juice a pokračovali v činnostech co odpoledne. Kolem desáté jsme se rozhodli jít se ještě projít na pláž, kde jsme opět narazili na několik krabů. Jsou tak dva centimetry malinký a v tom písku jsou vidět jen když se pohnou. Jednoho jsme našli na silnici a vyfotili si ho.
Najdi kraba!
Pak už jen relax, od odpoledne máme nad sebou opět ještěrku, hlídá si nás tu. Je jich tu všude plno, lezou po zdech, ale objeví se až k večeru.
S tím, že slunce zapadá v půl sedmé, už jsme se srovnali, co nám ale stále nejde, je jít včas spát. Jak je brzy tma, tak se blbě odhaduje, kolik je hodin, takže opět bude brzy půlnoc a my nespíme. Tak dobrou! 🙂
