10. den – … a zase ta ještěrka!

I dnešek byl pro Petříka dnem pracovním. Snažila jsem se přečíst od Viewegha Román pro muže, ale pokud se nepřekonám, zařadí se to k zástupu knih, které se mi „nepoštěstí“ dočíst. Dostala jsem se na stranu 20. Má cenu číst dál? 😀

Podařilo se mi Petříka vytáhnout aspoň na chvíli do vody (nebo že by on vytáhl mě a byli jsme v tý vodě dlouho? Prej ano. 🙂 ). Za odměnu pak vytáhl on mě na večeři, tentokrát přímo na pláž. Jejich šťouchaný brambory jsou fakt divný! Během večeře jsem vzhlédla ke stropu a našla tam megaobřího ještěra! Naštěstí byl nad sousedním stolem, kde bylo asi 5 dospělých a 5 dětí, takže kdyby měl sebevražedné sklony, nespadl by na nás. Ufff! Přemýšleli jsme, zda na ještěra upozornit děti, ale nakonec jsme se shodli, že nechceme vyvolat paniku. 🙂

Krom toho jsem se tam strašně moc dojala. Takový to – sedím si ve fajn restauraci na druhý straně světa, koukám do zátoky, kde je nádherná pláž, jsou tu malé loďky, sluníčko zapadá, před vámi zapálená svíčka a hlavně ten klid… Prostě paráda největší!!! 🙂

Po večeři Petra napadlo, že dlouho neviděl naší ještěrku. Asi se už zabydlela, pomyslel si. Pak si vzpomněl, že ji naposledy viděl u dveří do koupelny, a tak je začal zkoumat. Našel ji v díře, kam se zasouvá jezdec, když se zamyká. Pak se „bál“ jít do koupelny. 🙂 Víte, že ještěrky strašně moc řvou? Je to až děsivý!!!

Tak zas příště! 😉